pondělí 25. června 2012

Hlody naší drobotiny 1

Zpoza dveří na mě vybafli dva ozbrojení loupežníci.... "Maminko, my jsme dva loupežníci a teď tě oloupežníkujem! Dej nám peníze a pak si vezmem život!"

Bibča si hrála a "vrčela" u toho. Tobík ji chvíli pozoroval a pak jí říká: "Bibčo, nevrč! Nejsi velký zlý tygr, ale malá hodná holčička!"

"mami, ta tvá buchta vypadá výborně....tak....organicky"

Snažila jsem se B. naučit jak se jmenuje...a výsledek? BIBI ŠUŠU MUŠU

Tobi, co je to láska? ...To znamená, že až bude K. moje žena, budu chodit do práce, aby si mohla koupit všechno co bude chtít.

Tobíkova verze písničky z Madagaskaru..."Já tak rád prsa prsa"

Tobík žehlil kapesníky a pak naprosto zničeně pronesl: "božínku mami, máš to s náma ale život, furt jenom žehlit!"

Mláďátka zvířat podle Bibinky: had-hadička, pes-štěkátko.

Muž přišel z práce a zalezl do postele, že se necítí dobře. To u Tobíka vzbudilo velký zájem a šel tatínka "vyšetřit", poslechl srdíčko, koukl do pusy a potom přiložil oko k čelu, pokýval hlavou a veledůležitě říká: "no jo, tatínku, máš ten mozek nějakej rozpálenej"

T. vypráví pohádku: "Byla jednou jedna malá holčička, která žila s maminkou v chaloupce u lesa. A protože ráda nosila červenou kšiltovku, říkali jí Červená Karkulka."

Žádné komentáře:

Okomentovat